Míla Myslíková

* 14.2.1933 - † 11.2.2005 Česko


Chlapci a chlapi 1988 (55) (Honzova matka)
Motanice 1988 (55) (řeznice)
Rodáci 1988 (55) (Svitáčková)
Figurky ze šmantů 1987 (54) (Štajgrová)
Jak básníkům chutná život 1987 (54) (Štěpánova matka)
Pohádka o lidské duši 1986 (53) (panímáma)
Fešák Hubert 1985 (52) (matka Čerepatky)
Vesničko má středisková 1985 (52) (Fialková)
Bambinot 1984 (51) (Pollocková)
Dům u tří vlaštoviček 1984 (51) (koláčnice Dorna)
Jak básnící přicházejí o... 1984 (51) (Štěpánova matka)
Kukačka v temném lese 1984 . (51) (Paní Kramerová)
Láska z pasáže 1984 (51)
O statečném kováři 1983 (50) (hostinská)
Hlavní výhra 1982 (49) (Vondřichová)
Kvůli mně přestane 1982 (49) (zákaznice ve Zverimexu)
Má láska s Jakubem 1982 (49) (Mášina matka)
Jak svět přichází o básníky 1981 (48) (Štěpánova matka)
Láska na druhý pohled 1981 (48) (Vencova matka)
Tajemství hradu v Karpatech 1981 (48) (Krčmářka)
Mít tak holku na hlídání 1980 (47) (Havelková)
Hodinářova svatební cesta... 1979 (46) (Blažková)
Lustr 1979 (46) (maminka Ireny)
Sedm kilo pro králíčka 1979 (46) (Helenka)
Babička je ráda 1978 (45) (matka)
Řemen 1978 (45)
Ať žijí duchové! 1977 (44) (hajná)
Což takhle dát si špenát 1977 (44) (Růženka)
Já to tedy beru, šéfe...! 1977 (44) (Květa Vacáková)
Parádní číslo 1977 (44)
Řeknem si to příští léto 1977 (44) (hostinská)
Bouřlivé víno 1976 (43) (Vaďurová) družstevnice, jede po Michalovi Janákovi
Léto s kovbojem 1976 (43) (Koutná) Jitčina matka
Marečku, podejte mi pero! 1976 (43) (Kroupová)
Na samotě u lesa 1976 (43) (Božena)
O stříbrném kamínku 1976 (43) (sedlákova žena)
Panenka z vltavské tůně 1976 (43) (Žanda-Frýda)
Pomerančový kluk 1975 (42) (Ránová)
Recepty doktora Kudrny 1975 (42) (Kudrnova sousedka Rokosová)
Byl jednou jeden dům 1974 (41) (Terezie Drvotová)
Holky z porcelánu 1974 (41) (Světla)
Kdo hledá zlaté dno 1974 (41) (Marcela Víznerová) manželka jednoho z dělníků na stavbě, stará se o vaření
Kdo je kdo 1973 (40) (Evina matka)
Tři oříšky pro Popelku 1973 (40) (hospodyně)
Babička 1971 (38) (Prošková)
Dívka na koštěti 1971 (38) (Bláhová)
Metráček 1971 (38) (Matka)
Zlý dům 1971 (38) (hostinská)
Partie krásného dragouna 1970 (37) (Švadlena)
Tvář pod maskou 1970 . (37) (Šulcová)
Skřivánci na niti 1969 (36) (trestankyně Elza)
Spalovač mrtvol 1969 (36) (Žena v klobouku)
Vyloženě rodinná historie 1969 (36) (Tonča)
Zabitá neděle 1969 (36) (Marie)
Hříšní lidé města pražského 1968 (35) (kantinská)
Rozmarné léto 1968 (35) (Kateřina)
Soukromá vichřice 1967 (34) (Joža Vinšová)
Znamení raka 1966 Lots (33) (Zemková) hezky naplno předvede svá bujná ňadra
Škola hříšníků 1965 (32) (Mysková)
Zločin v dívčí škole 1965 (32) (Lázeňská) ve 2. povídce (Jak se koupe žena)
Tří chlapi v chalupě 1963 (30) (paní Kacířová)
U nás v Mechově 1960 (27) (Pavlína Suterová)
Nejlepší člověk 1954 (21) (Květa Marcanová)

Bohumila Myslíková se narodila 14. 2. 1933 v Třebíči, vystudovala herectví na JAMU v Brně, kde také začínala svou hereckou kariéru. Brzy přešla do Prahy jako členka hereckého souboru Čs. filmu a Filmového studia Barrandov.

V letech 1964 - 77 byla členkou Divadla J. Průchy na Kladně, kde vytvořila řadu postav především v klasickém repertoáru. Jejímu naturelu odpovídaly komediální i charakterní role. Hrála Kuličku Guy de Maupassanta, Emílii v Shakespearově Othellovi i ráznou Kláskovou v Jiráskově Lucerně. Její doménou byl ale hlavně film a televizní obrazovka, kde ji režiséři obsazovali do rolí laskavých i rázných manželek či maminek.

Ve filmu začínala ještě po boku Vlasty Buriana ve filmu Nejlepší člověk v režii Václava Wassermanna a Ivo Nováka. Počátkem 60. let se zaskvěla ve filmu Kde řeky mají slunce, který natočil podle předlohy Marie Majerové Nejkrásnější svět Václav Krška. Ještě v témže desetiletí jí dal půvabnou roli paní Durové Jiří Menzel v adaptaci Vančurova Rozmarného léta, kde hrála záletnou manželku Rudolfa Hrušínského. K jejím nesmrtelným postavám patří "Její excelence" ve vodnické komedii Václava Vorlíčka Jak utopit doktora Mráčka, kde si zahrála po boku Miloše Kopeckého, byla i dobrosrdečnou Paní mlynářkou z Babičky, nebo manželkou a matkou "studujících" otce a syna Sovákových ve filmu Marečku, podejte mi pero!.

Výrazně se zapsala i v Petrolejových lampách, Soukromé vichřici či v Holkách z porcelánu. Řadu postav vytvořila také v televizi, hrála například v seriálu Hříšní lidé města pražského. Její nejslavnější postavou, jíž se zapsala do srdcí diváků, už ale asi navždy zůstane především laskavá a starostlivá maminka Štěpána Šafránka v prvních čtyřech dílech filmové série o básnících.


Aktualizováno: 15.2.2005