Svatopluk Beneš

* 24.2.1918 - † 27.4.2007 (89) Česko
Želary2003(85)(stařeček)
Hotel Herbich1999(81)(Kostohryz)
Doktor Munory a jiní lidé1997(79)(Munoryho otec)
Kačenka a strašidla1992(74)(dr. Caligari)
Kačenka a zase ta strašidla1992(74)(dr. Caligari)
Ukradený kaktus1990(72)(Holben)
Člověk proti zkáze1989(71)(T. G. Masaryk)
Trezor1989(71)(Dr. Bouzek)
Arabesky1987(69)(taneční mistr)
Ohňostroj v Aspern1987(69)(Kníže Leuchtenberg-Aulendorf)
Klobouk, měšec a láska1986(68)(maršálek)
O Popelákovi1986(68)(rádce)
Operace mé dcery1986(68)(Bahenský)
Švec z konce světa1986(68)(kníže, otec Lucie)
Bambinot1984(66)(Hubert)
Má láska s Jakubem1982(64)(muž v černém plášti)
V podstatě jsme normální1981(63)(falešný Hansen)
Jak napálit advokáta1980(62)(Zavadil)
Pan Vok odchází1979(61)(vyšebrodský opat)
Hejkal1978(60)
Uloupený smích1977(59)(Hlava)
Zítra vstanu a opařím se čajem1977(59)(starý nacista)
To byla svatba, strýčku1976(58)(oddávající)
Bellinzonova pyramida1974(56)(ředitel varieté)
Byl jednou jeden dům1974(56)(profesor Benetka)
Drahé tety a já1974(56)(drogista)
Hop, děti, do života1973(55)(ředitel varieté)
Magnolia1972(54)(kníže Krutinoha)
Slečna Golem1972(54)(tajemník)
O tlustém pradědečkovi1970(52)(Lord Havelok)
Hádavá pohádka1969(51)(hvězdopravec)
O šesti ošklivých princeznách1969(51)(král Přehršle VII.)
Popelka1969(51)(rádce)
Zabil jsem Einsteina, pánové1969(51)(Giacometti)
Hříšní lidé města pražského1968(50)(sekundář)ve 3. díle
Záhořanský hon1968(50)(hrabě)
Zločin lorda Savila1968(50)(komorník Horton)
Jak se krade milión1967(49)(Mareš)
Ženitba1967(49)(Anučkin)
Alibi na vodě1965(47)(Rýdl)
Poslušně hlásím1957(39)(nadporučík Lukáš)
Dědeček automobil1956(38)(Jean Demeester)
Dobrý voják Švejk1956(38)(nadporučík Lukáš)
Tajemství krve1953(35)(Dr. Regent)
Přijdu hned1942(24)(inženýr Hora)
Noční motýl1941(23)(Rudolf Kala)
Pohádka máje1940(22)(Ríša)
Studujeme za školou!1939(21)(profesor Horák)
Velbloud uchem jehly1936(18)(člen společenského klubu)
Svatopluk Beneš se narodil 24. února 1918 v Roudnici nad Labem. Vystudoval konzervatoř v Praze a s herectvím začal už v 16 letech. V letech 1950 až 1990 byl členem Městských divadel pražských. Divadlo opustil teprve v roce 1990, ale ze stříbrného plátna zcela nezmizel. V roce 2003 se ještě objevil ve filmu Želary, v němž si zahrál poprvé před kamerou s další hereckou legendou Zitou Kabátovou. Obdržel zvláštní cenu Kolegia při udělování Ceny Thálie 97 za celoživotní přínos. Herec s nepřehlédnutelnou noblesou vtiskl život nepřebernému množství divadelních rolí.

Divácky vděčných je stále celá řada filmů, ve kterých si zahrál. Patří mezi ně například Pohádka máje Otakara Vávry z roku 1940, kde Beneš jako student Ríša svádí půvabnou Helenku - Natašu Gollovou. Mezi dalšími populárními snímky je možné jmenovat Hostinec U kamenného stolu (1949), Dědeček automobil (1956) a především nezapomenutelného Dobrého vojáka Švejka (1957), kde se Beneš jako nadporučík Lukáš objevil po boku Rudolfa Hrušínského. Mezi jeho poslední filmové role patří postava T. G. Masaryka v Člověku proti zkáze (1990).

V herecké náruči Svatopluka Beneše se vystřídaly snad všechny ženské hvězdy 30. a 40. let. Byl vždy šarmantní, okouzlující a galantní. První milostnou scénu si zahrál jako jedenadvacetiletý ve filmu Ohnivé léto, a to s tehdy už velmi populární Lídou Baarovou. "Měl jsem hroznou trému, když jsem ji měl políbit do výstřihu. Ale Lída mi řekla: Jenom se neboj a pořádně mě bafni. Tak jsem to udělal," líčí nezapomenutelný zážitek jeden z mála herců, který Baarovou nezavrhl ani v jejím těžkém období. Například ve vykonstruovaném procesu v roce 1946 vystoupil Beneš jako jeden z korunních svědků její obhajoby.

Benešových divadelních i filmových partnerek bylo mnoho, ale jak sám přiznává, byl spíše milovníkem na plátně než v životě. Výjimkou z tehdejších hvězd, s níž Beneš jistou dobu žil, byla Adina Mandlová. "Ale bylo to krátké. Adina byla o osm let starší a velmi mi imponovala," poznamenal Beneš. Se svou manželkou Boženou byl více než půl století a narodily se jim dvě děti.

Z rolí floutků a lehkomyslných světáků vytáhl Beneše až herec, režisér a překladatel Ota Ornest. Pod jeho vedením v Městských divadlech pražských strávil Beneš krásné roky, zamiloval si například G. B. Shawa, jehož humor mu byl blízký a v jehož hrách vytvořil několik velkých rolí. Ze čtyřiceti let v Městských divadlech pražských, kam přešel v roce 1950 z Divadla na Vinohradech, vzpomínal rád i na spolupráci s Alfredem Radokem, Miroslavem Macháčkem či Václavem Hudečkem.

Poslední léta však tento noblesní elegán bojoval s dlouhou nemocí, které nakonec 27. dubna 2007 ve svých 89 letech podlehl.

Zdroj: Novinky.cz
Aktualizováno: 30.4.2007