Svatopluk Beneš

* 24.2.1918 - † 27.4.2007 Česko


3 plus 1 s Miroslavem Donutilem -... 2006 (88) v povídce Vražedné překvapení
Želary 2003 (85) (stařeček)
Hotel Herbich 1999 (81) (Kostohryz)
Doktor Munory a jiní lidé 1997 (79) (Munoryho otec)
Kačenka a strašidla 1992 (74) (dr. Caligari)
Kačenka a zase ta strašidla 1992 (74) (dr. Caligari)
Člověk proti zkáze 1989 (71) (T. G. Masaryk)
Ohňostroj v Aspern 1987 (69) (Kníže Leuchtenberg-Aulendorf)
Hvězdy nad syslím údolím 1986 (68) (profesor)
Operace mé dcery 1986 (68) (Bahenský)
Bambinot 1984 (66) (Hubert)
Čertův švagr 1983 (65)
Má láska s Jakubem 1982 (64) (muž v černém pláěti)
O Vánocích už nechci slyšet ani... 1981 (63) (Olinin otec)
V podstatě jsme normální 1981 (63) (falešný Hansen)
Jak napálit advokáta 1980 (62) (Zavadil)
Pan Vok odchází 1979 (61) (vyšebrodský opat)
Já už budu hodný, dědečku! 1978 (60) (Bašta)
Uloupený smích 1977 (59) (Hlava)
Zítra vstanu a opařím se čajem 1977 (59) (starý nacista)
To byla svatba, strýčku 1976 (58) (oddávající)
Drahé tety a já 1974 (56) (drogista)
Slečna Golem 1972 (54) (tajemník)
O tlustém pradědečkovi 1970 (52) (Lord Havelok)
Hádavá pohádka 1969 (51) (hvězdopravec)
O šesti ošklivých princeznách 1969 (51) (král Přehršle VII.)
Popelka 1969 (51) (rádce)
Zabil jsem Einsteina, pánové 1969 (51) (Giacometti)
Hříšní lidé města pražského 1968 (50) (sekundář) ve 3. díle
Zločin lorda Savila 1968 (50) (komorník Horton)
Jak se krade milión 1967 (49) (Mareš)
Slečny přijdou později 1966 (48) (Forejt)
Alibi na vodě 1965 (47) (Rýdl)
Poslušně hlásím 1957 (39) (nadporučík Lukáš)
Dobrý voják Švejk 1956 (38) (nadporučík Lukáš)
Tajemství krve 1953 (35) (Dr. Regent)
Hostinec "U kamenného stolu" 1948 (30) (Tomáš)
Řeka čaruje 1945 (27)
Přijdu hned 1942 (24) (inženýr Hora)
Pohádka máje 1940 (22) (Ríša)
Velbloud uchem jehly 1936 (18) (člen společenského klubu)

Svatopluk Beneš se narodil 24. února 1918 v Roudnici nad Labem. Vystudoval konzervatoř v Praze a s herectvím začal už v 16 letech. V letech 1950 až 1990 byl členem Městských divadel pražských. Divadlo opustil teprve v roce 1990, ale ze stříbrného plátna zcela nezmizel. V roce 2003 se ještě objevil ve filmu Želary, v němž si zahrál poprvé před kamerou s další hereckou legendou Zitou Kabátovou. Obdržel zvláštní cenu Kolegia při udělování Ceny Thálie 97 za celoživotní přínos. Herec s nepřehlédnutelnou noblesou vtiskl život nepřebernému množství divadelních rolí.

Divácky vděčných je stále celá řada filmů, ve kterých si zahrál. Patří mezi ně například Pohádka máje Otakara Vávry z roku 1940, kde Beneš jako student Ríša svádí půvabnou Helenku - Natašu Gollovou. Mezi dalšími populárními snímky je možné jmenovat Hostinec U kamenného stolu (1949), Dědeček automobil (1956) a především nezapomenutelného Dobrého vojáka Švejka (1957), kde se Beneš jako nadporučík Lukáš objevil po boku Rudolfa Hrušínského. Mezi jeho poslední filmové role patří postava T. G. Masaryka v Člověku proti zkáze (1990).

V herecké náruči Svatopluka Beneše se vystřídaly snad všechny ženské hvězdy 30. a 40. let. Byl vždy šarmantní, okouzlující a galantní. První milostnou scénu si zahrál jako jedenadvacetiletý ve filmu Ohnivé léto, a to s tehdy už velmi populární Lídou Baarovou. "Měl jsem hroznou trému, když jsem ji měl políbit do výstřihu. Ale Lída mi řekla: Jenom se neboj a pořádně mě bafni. Tak jsem to udělal," líčí nezapomenutelný zážitek jeden z mála herců, který Baarovou nezavrhl ani v jejím těžkém období. Například ve vykonstruovaném procesu v roce 1946 vystoupil Beneš jako jeden z korunních svědků její obhajoby.

Benešových divadelních i filmových partnerek bylo mnoho, ale jak sám přiznává, byl spíše milovníkem na plátně než v životě. Výjimkou z tehdejších hvězd, s níž Beneš jistou dobu žil, byla Adina Mandlová. "Ale bylo to krátké. Adina byla o osm let starší a velmi mi imponovala," poznamenal Beneš. Se svou manželkou Boženou byl více než půl století a narodily se jim dvě děti.

Z rolí floutků a lehkomyslných světáků vytáhl Beneše až herec, režisér a překladatel Ota Ornest. Pod jeho vedením v Městských divadlech pražských strávil Beneš krásné roky, zamiloval si například G. B. Shawa, jehož humor mu byl blízký a v jehož hrách vytvořil několik velkých rolí. Ze čtyřiceti let v Městských divadlech pražských, kam přešel v roce 1950 z Divadla na Vinohradech, vzpomínal rád i na spolupráci s Alfredem Radokem, Miroslavem Macháčkem či Václavem Hudečkem.

Poslední léta však tento noblesní elegán bojoval s dlouhou nemocí, které nakonec 27. dubna 2007 ve svých 89 letech podlehl.

Zdroj: Novinky.cz


Aktualizováno: 30.4.2007