Luděk Kopřiva

* 16.6.1924 - † 2.10.2004 Česko


Nexus 1993 (69) (Fuccaneli)
Náhrdelník 1992 (68) (recepční)
Slunce, seno, erotika 1991 (67) (farář)
Poslední motýl 1990 (66) (Laub)
Slunce, seno a pár facek 1989 (65) (farář)
O zatoulané princezně 1988 (64) (Pyšvejc)
Anděl svádí ďábla 1987 (63) (prokurista)
Hauři 1987 (63) (Hančin otec)
Jsi falešný hráč 1986 (62) (Burda)
Zkrocení zlého muže 1986 (62) Terezin kolega
Bambinot 1984 (60) (Collins) profesor na gymnáziu
Prodavač humoru 1984 (60) (vedoucí kulturního domu)
Rumburak 1984 (60) (místopředseda)
Fandy, ó Fandy 1983 (59) (Berka)
Slunce, seno, jahody 1983 (59) (farář)
Srdečný pozdrav ze zeměkoule 1982 (58) (prof. Janatka)
Lásky mezi kapkami deště 1979 (55) (vetešník)
Pátek není svátek 1979 (55) (vedoucí kadeřnictví)
Což takhle dát si špenát 1977 (53) (vyslanec)
Smrt na černo 1977 (53) (Alfonso)
Horúčka 1975 (51) (Adam Košliak)
Zlatá přadlena 1975 (51) (Rampelník)
Dívka na koštěti 1971 (47) (učitel)
Pane, vy jste vdova! 1970 (46) (režisér)
Královský omyl 1968 . (44) (Kanovník Jindřich)
Zločin lorda Savila 1968 (44) (chiromant Podgers)

Ačkoli vytvořil množství postav na divadelní scéně, popularitu a sympatie diváků všech generací mu přinesly především dvě filmové role - legendární velebníček Otík z Troškovy trilogie Slunce, seno... a baletní mistr z Kleinových Básníků.

PRAHA - Kopřiva přišel do Prahy v roce 1960 z plzeňského Divadla J. K. Tyla. Spolu s Josefem Větrovcem a dalšími kolegy zamířili do Divadla E. F. Buriana, jemuž zůstal věrný až do jeho zrušení počátkem 90. let. Za tři desetiletí na této scéně vytvořil Kopřiva osobitý komediální typ herce dovedně pracujícího se slovním i gestickým detailem i groteskní zkratkou.

Jeho osudem byly postavy velebníčků - kromě zmíněného Otíka z Troškova filmu to byl například i reverend z Wildeovy konverzačky Jak je důležité míti Filipa. Neodolatelný byl také jako Cajus ve Veselých paničkách windsorských. Kopřivova televizní a filmová tvorba čítá více než třicet titulů, řadu z nich tvoří komedie a pohádky pro děti. Často spolupracoval i s rozhlasem.

V posledních letech Kopřiva odmítal divadelní i filmové nabídky. Bojoval totiž s Parkinsonovou nemocí, která způsobuje předčasné stárnutí mozkových buněk. S manželkou Evou se oženil v jednasedmdesáti letech.

Zdroj: Novinky, Právo, 5.10.2004


Aktualizováno: 5.10.2004