Luděk Kopřiva

* 16.6.1924 - † 2.10.2004 (80) Česko
Svatba upírů 69 1993 doktor Hermann
Nexus 69 1993 Fuccaneli
Náhrdelník 68 1992 recepční
Slunce, seno, erotika 67 1991 farář
Ukradený kaktus 66 1990 přednosta sdružení
Poslední motýl 66 1990 Laub
Slunce, seno a pár facek 65 1989 farář
O zatoulané princezně 64 1988 Pyšvejc
Hauři 63 1987 Hančin otec
Dobří holubi se vracejí 63 1987 herec Šmok, pacient léčebny
Anděl svádí ďábla 63 1987 prokurista
Španělská paradentóza 62 1986 zákazník
Jsi falešný hráč 62 1986 Burda
Zkrocení zlého muže 62 1986 Terezin kolega
Bambinot 60 1984 Collins profesor na gymnáziu
...a zase ta Lucie! 60 1984 kadeřník
Prodavač humoru 60 1984 vedoucí kulturního domu
Rumburak 60 1984 místopředseda
Fandy, ó Fandy 59 1983 Berka
Slunce, seno, jahody 59 1983 farář
Srdečný pozdrav ze zeměkoule 58 1982 profesor Janatka
Jak svět přichází o básníky 57 1981 Hugo Smavný
Pátek není svátek 55 1979 vedoucí kadeřnictví
Lásky mezi kapkami deště 55 1979 vetešník
Smrt na černo 53 1977 Alfonso
Což takhle dát si špenát 53 1977 vyslanec
Kateřina zlé pověsti 52 1976 písař
Zlatá přadlena 51 1975 Rampelník
Horúčka 51 1975 Adam Košliak
Zvony pana Mlácena 49 1973 profesor
Dívka na koštěti 47 1971 učitel
Fantom operety 46 1970 divadelní výtvarník František Špacíř
Pane, vy jste vdova! 46 1970 režisér
Zahrada 44 1968 František
Zločin lorda Savila 44 1968 chiromant Podgers
Královský omyl 44 1968 kanovník Jindřich
Ačkoli vytvořil množství postav na divadelní scéně, popularitu a sympatie diváků všech generací mu přinesly především dvě filmové role - legendární velebníček Otík z Troškovy trilogie Slunce, seno... a baletní mistr z Kleinových Básníků.

PRAHA - Kopřiva přišel do Prahy v roce 1960 z plzeňského Divadla J. K. Tyla. Spolu s Josefem Větrovcem a dalšími kolegy zamířili do Divadla E. F. Buriana, jemuž zůstal věrný až do jeho zrušení počátkem 90. let. Za tři desetiletí na této scéně vytvořil Kopřiva osobitý komediální typ herce dovedně pracujícího se slovním i gestickým detailem i groteskní zkratkou.

Jeho osudem byly postavy velebníčků - kromě zmíněného Otíka z Troškova filmu to byl například i reverend z Wildeovy konverzačky Jak je důležité míti Filipa. Neodolatelný byl také jako Cajus ve Veselých paničkách windsorských. Kopřivova televizní a filmová tvorba čítá více než třicet titulů, řadu z nich tvoří komedie a pohádky pro děti. Často spolupracoval i s rozhlasem.

V posledních letech Kopřiva odmítal divadelní i filmové nabídky. Bojoval totiž s Parkinsonovou nemocí, která způsobuje předčasné stárnutí mozkových buněk. S manželkou Evou se oženil v jednasedmdesáti letech.

Zdroj: Novinky, Právo, 5.10.2004
Aktualizováno: 5.10.2004