Jana Brejchová

* 20.1.1940 (79) Česko

Jana Brejchová ve filmu Skalpel, prosím (1985, režie Jiří Svoboda)

Jana Brejchová ve filmu Citlivá místa (1987, režie Vladimír Drha)

Kráska v nesnázích 2006 (66) (Zdena Hrstková) Marcelina matka

O malíři Adamovi 2006 (66) (chůva)

Početí mého mladšího bratra 2000 (59) (Marie Kuchařová)

Návrat ztraceného ráje 1999 (59) (Dana)

Čarodějné námluvy 1997 (57) (královna)

Má je pomsta 1995 . (55) (Marta)

Hrad z písku 1994 Brief+ (54) (překladatelka)

Z hříček o královnách útržek... 1994 (54) (Epicharis)

Povídavá pohádka 1989 (49) (královna)

Vlastně se nic nestalo 1988 (48) (Blanka Halerová)

Citlivá místa 1987 Brief+ (47) (Jana Burešová) při relaxaci v sauně je nahá, ale zabrána jen decentně

Zdaleka ne tak ošklivá, jak se... 1987 (47)

Skalpel, prosím 1985 (45) (Jitka)

Bambinot 1984 Brief- (44) (královna Laura) v 5. díle hezky ukazuje nohy

Ohnivé ženy 1983 (43) (Eva) začíná žít s doktorem Vondrákem, ale moc jim to nevyjde

Zánik samoty Berhof 1983 (43) (Salome)

Schůzka se stíny 1982 (42) (Barbara Erettová)

V zámku a podzámčí 1981 (41) (paní Kateřina)

Útěky domů 1980 (40) (Marie Tůmová)

Za trnkovým keřem 1980 (40) (Straková)

Arabela 1979 (39) (královna)

Na pytlácké stezce 1979 (39) (Vaškova matka Jarmila Straková)

Pod Jezevčí skálou 1979 (39)

Mladý muž a bílá velryba 1978 (38) (Edita)

Muž s orlem a slepicí 1978 Brief- (38) (Manča) chystá se do postele v tílku a kalhotkách

Panna a netvor 1978 (38) (Juliina sestra Gábinka)

Poplach v oblacích 1978 (38) (Stella)

Hodíme se k sobě, miláčku? 1974 (34) (Marta)

Motiv pro vraždu 1974 (34) (Olina)

Noc na Karlštějně 1973 (33) (Eliška Pomořanská)

Dva bratři 1972 (32) (kněžna Věra Lygorská)

Slečna Golem 1972 . (32) (Věra / Golem)

Smrt černého krále 1971 (31) (Magda)

Ďábelské líbánky 1970 Lots- (30) (Dagmar) u potoka se chce opalovat nahoře bez, ale kolem krku má šátek a ňadra ukáže jen na chvilku

Luk královny Dorotky 1970 Brief- (30) (Josefína / Blažena / Isabela) Jako hospodská Isabela je po noci strávené s cikánem v posteli nahá, ale zakrývá se peřinou, takže jsou vidět vlastně jen záda

Pasiáns 1969 (29) (Kamilaú)

Zabil jsem Einsteina, pánové 1969 (29) (Gwen)

Farářův konec 1968 (28) (Verger)

Maratón 1968 (28) (Karla Zelinková)

Král a žena 1967 (27) (Kateřina Paarová)

Noc nevěsty 1967 . (27) (Slečna)

Ženu ani květinou neuhodíš 1967 . (27)

Dýmky 1966 (26) (Lady Mary)

Návrat ztraceného syna 1966 . (26) (Jana)

Ztracená tvář 1965 (25) (Kirchenbruchova dcera)

Kdyby tisíc klarinetů 1964 (24) (Tereza)

Baron Prášil 1961 (21) (princezna Bianca)

Kolik slov stačí lásce 1961 . (21) (Poručíkova dívka)

Vyšší princip 1960 (20) (Jana Skálová)

Probuzení 1959 . (19) (Jitka Andrášová)

Morálka paní Dulské 1958 (18) (Mela)

Touha 1958 (18)

Žižkovská romance 1958 (18) (Helena)

Štěňata 1957 (17) (Marie Marková)

Vlčí jáma 1957 (17) (Jana)

Jana Brejchová se narodila 20. ledna 1940 na pražském Střížkově. Byla druhá nejstarší z osmi dětí. Rodiče nebyli z filmové branže a s jejími hereckými začátky se jen těžko smiřovali. Jejím největším fanouškem a podporovatelem byl ale nakonec její tatínek.

V sedmnácti letech si vzala tehdy začínající režiséra Miloše Formana, s nímž se po třech letech rozešla. Podruhé se provdala za německého (z Východního Německa) herce Ulricha Theina. Jejich manželství ale nevydrželo ani rok. Potřetí se provdala za herce Vlastimila Brodského, za svědka jim na svatbu šel Jan Werich. V roce 1968 se jim narodila dcera Tereza Brodská. Po osmnácti letech manželství se po vzájemné dohodě rozvedli. Poté žila třináct let s hercem Jaromírem Hanzlíkem, ale nikdy se nevzali. Posledním životním partnerem byl herec Jiří Zahajský, po jehož boku našla Jana Brejchová klid, který po celý život hledala.

Jejím prvním filmem byl v jejích třinácti letech Olověný chléb režiséra Jiřího Sequense. Svou zásluhu na tom má tak trochu i Janino špatné svědomí. Tenkrát s kamarády kradli jablka, a když přišel do školy pán hledající představitele dětských rolí, myslela si, že je od policie. S její začínající filmovou kariérou silně nesouhlasila maminka a Jana se ve svých šestnácti letech nedobrovolně odstěhovala z domova. Pracovala jako sekretářka v Lactosu, kde se mj. naučila psát na stroji. V 60. letech 20. století se Jana Brejchová stala filmovou hvězdou a idolem, a to nejen u nás, ale i na zahraničních festivalech. Nabídky se jí jen hrnuly. V 70. letech filmových nabídek ubylo a Jana se začala více objevovat na televizních obrazovkách, v seriálech (např. Arabela). Se svou dcerou Terezu si zahráli matku a dceru ve filmu Citlivá místa.

Podle pořadu České televize Po stopách hvězd (2008). (-k-)

Aktualizováno: 9.1.2010