Třicet případů majora Zemana

30 případů majora Zemana
série kriminalistických případů majora Jana Zemana a jeho postup během několika let
1974, Česko,

Vladimír Brabec (40) (major Zeman)
Rudolf Jelínek (39) (major Hradec)
František Němec (30) (plukovník Žitný)
Regina Rázlová (26) Brief (Hanka Bízlová) v 6. díle je modelkou v oděvním závodě a milenkou Hakla, se kterým uteče na západ, i když se zamiluje do majora Hradce. V 18. díle se s ní opět setkáváme ve striptýzovém baru White Lines, kde vystupuje, i když je stále Haklovou milnekou, pracuje však jak
Sylvia Turbová (26) (Soňa Hartmanová) v 16. díle kočenka, která spolupracuje s bandou zlodějů
Daniela Kolářová (27) Brief- (laborantka) v 8. díle malá role, v níž se na chvíli objeví jakoby nahá na posteli, ovšem dokonale zakrytá přikrývkou
Dagmar Havlová (21) (Julie Formanová) v 17. díle si zahrála epizodní roličku
Jaroslava Obermaierová (28) (Blanka) v 17. díle se znovu setkává se Zemanem a je z toho láska na první pohled
Josef Abrhám (34) Brief (Rudy Lorenz) Ve 21. díle hraje řidiče kamiónu, který pašuje lidi do Rakouska. Po noci strávené s recepční hotelu se rozcvičuje ve slipech.
Hana Talpová (36) Brief- (recepční Anna Pospíšilová) ve 21. díle leží na posteli nahoře bez, ale prsa zakrývá dekou
Miriam Kantorková (39) (Eva Moulisová) ve 24. díle (Klauni) hraje zpěvačku, kterou postřelí básník daneš
Jiří Lábus (24) ve 29. díle (Mimikry) zpěvák feťácké skupiny, která plánuje útěk na západ
Hana Maciuchová (28) (Inge) hraje ve 27. a 28. díle, je na straně těch špatných
Josef Kemr (52) (Igor Gräbner) vlásenkář (a narkoman) v divadle ve 12. díle Kleště
Carmen Mayerová (29) Brief- (Inka Čadková) ve 12. díle (Kleště) leží nahá na posteli, zakrytá dekou
Jiří Adamíra (48) (Mestrey) v příběhu Rukojmí z Bella Vista
Karel Augusta (39) (automechanik Truhlář) manžel zavražděné v 15. díle Kvadratura ženy
Ladislav Mrkvička (35) (poručík Stejskal)
Milena Dvorská (35) (účetní Hanousková) v 15. díle Kvadratura ženy
Jiří Kodet (36) (účetní Nouza) v 15. díle Kvadratura ženy
Bořivoj Navrátil (40) (Rusňák) v 17. díle hraje podlého zlodějíčka
Jaroslav Moučka (41) (Gargela) v 17. díle vystupuje jako hodnej silnej, kterej si odseděl svoje a je čistej a pomáhá spravedlnosti
Ilja Prachař (50) (továrník Čadek) v několika prvních dílech hraje továrníka, který po revoluci musí dělat řidiče a rozvážet sodovky
Vladimír Menšík (44) (Eman Wimmer) ve 21. díle správce domu a spolupachatel krádeže vzácných známek
Ivana Andrlová (13) (Lída) téměř dospělá Zemanova dcera (cca od 20. dílu)
Jan Přeučil (37) (Honza Vodvářka) herec, který ve 24. díle recituje v Konírně Villonovi básně
Vlasta Vlasáková (Dagmar Konečná) redaktorka lidových novin, která ve 24. a 25. díle aktivně vystupuje proti režimu
Petr Štěpánek (25) (Pavel Daneš) básník, který ve 24. a 25. díle recitací Villonových veršů vystupuje proti režimu a stýká se západním agentem
Eva Klepáčová (41) (řídící) ve 25. díle ředitelka školy v Plánici, kde se s ní Zeman po letech opětz setkává za poněkud pohnutých okolností
Jana Andresíková (33) ve 25. díle
Miroslav Moravec (35) (zřízenec u soudu) ve 25. díle má malou roličku, když vpouští diváky do soudní síně na přelíčení se Zemanem
Josef Bek (55) (dr. Salaba) v několika dílech vystupuje jako obchodní cestující, později, po odsezení trestu jako zaměstnanec starožitnictví, ale pořád s něčím kšeftuje
Iva Janžurová (33) (Michelle Merciére) francouzská novinářka, podezřelá z vraždy, ale nakonec se ukáže, že stojí na správné straně barikády
Radovan Lukavský (54) (Correns)
Karel Effa (52) (fotograf)
Miloš Willig (53) (plukovník Kalina)
Renáta Doleželová (24) v 7. díle Mědirytina

Kriminální seriál mapující několik let služby Jana Zemana.

1. díl - Smrt u jezera

Příběh první z roku 1945

Po skončení německé okupace se Jan Zeman vrací s Kalinou z německého lágru domů. Jenže radost z návratu je záhy zkalena: na slavnosti u jezera je zastřelen Zemanův otec. Zeman dostává nabídku od Kaliny, aby vstoupil do Sboru národní bezpečnosti a mohl se tak podílet na vypátrání otcova vraha…

2. díl - Vyznavači ohně

Příběh z roku 1946

V roce 1946 se řešila problematika poválečného odsunu německého obyvatelstva z pohraničí. Jan Zeman má tak svůj první velký případ: doprovází transport, který odváží z německého ústavu choromyslné. Přitom zjišťuje, že věci se mají trochu jinak. Někteří hledaní nacističtí zločinci by totiž rádi využili této cesty k úniku z území Československa…

V tomto dílu je nastíněna problematika poválečného odsunu německého obyvatelstva z pohraničí. Zejména tzv. divoké odsuny si vyžádaly mnoho zbytečných obětí na životech. Příslušníci tzv. Revolučních gard se dopouštěli násilností na bezbranných lidech. Na druhé straně řada bývalých gestapáků byla ušetřena a využívána Statní bezpečností jako agenti, zvláště v západní zóně rozděleného Německa.

3. díl - Loupež sladkého

Příběh z roku 1947

Zeman vyšetřuje pašování a krádeže nedostatkového léku – inzulinu, pro který jsou cukrovkáři schopni udělat cokoliv, nejen šmelit a obchodovat s ním na černém trhu. Při pátrání se seznámí s řidičem sanitky Jirkou Hradcem…

4. díl - Rubínové kříže

Příběh z roku 1947

V létě 1947 přecházely přes naše území zbytky jednotek vůdce boje za samostatnost Ukrajiny S. Bandery. Jednalo se o rozptýlené skupinky, které se chtěly za každou cenu dostat na Západ, což se ovšem neobešlo bez násilností vůči obyvatelstvu. Jan Zeman se vydal na nebezpečnou misi přímo do centra dění…

5. díl - Hon na lišku

Příběh pátý z roku 1948

Jan Zeman se snaží odhalit spiknutí, jehož ohnisko se nachází v místní zbrojovce. Jeho kolega nadporučík Bláha také nemá svědomí čisté...

Tento příběh se odehrává na pozadí únorových dnů roku 1948. V únoru 1948 se musí každý rozhodnout na jaké straně bude stát. V pohraničním městečku, kde se všichni znají, dochází ke konfrontaci postojů jednotlivých postav k vývoji politické situace. Do Kateřinské Hory přichází nový velitel SNB Bláha. Zeman se otevřeně přidává k dělníkům, kteří znárodňují místní zbrojovku…

6. díl - Bestie

Příběh z roku 1948

Jan Zeman tentokrát pátrá po vrahovi, který na hranicích pod záminkou převedení do Německa okrádá a zabíjí své oběti.

V každé době a v každé společnosti se najdou lidské "bestie", které bezohledně zneužívají situace k naplnění vlastních představ a tužeb. To platí i o období po únoru 1948, kdy chtělo mnoho lidí opustit republiku. Této skutečnosti využili lidé, kteří výborně znali příhraniční část republiky a převáděli uprchlíky přes hranice. Ne všichni však s čistými úmysly.

Jeden z takových "převaděčů" uprchlíky vraždil a olupoval…Po únorovém puči došlo k obrovské vlně emigrace. Ze země odešla elita národa - politici, podnikatelé, umělci, vědečtí pracovníci, ale i celá řada dalších lidí, kteří odmítali žít v totalitním systému. Z tohoto důvodu režim uzavřel hranice a pohraničníci stříleli po každém, kdo se jí pokoušel překročit.

Hrají: Vladimír Brabec, Miloš Willig, Rudolf Jelínek, Stella Zázvorková, Miloš Kopecký, Irena Kařčírková, František Hanus a další.

7. díl - Mědirytina

Příběh sedmý z roku 1950

Pět let po válce v zemi stále existuje přídělový systém a Jan Zeman pátrá po původu falešných potravinových lístků.

V Praze se objevují falešné potravinové lístky. Zeman se Stejskalem postupně rozplétají síť tiskařů, rytců, překupníků... Mezi podezřelými je i sympatická mladá učitelka. A budoucí eso české kriminálky se zamiluje jako kluk. Ano – Jan Zeman poznává svou první ženu Lídu! Po osvobození republiky bylo, z důvodu nedostatku veškerého zboží, nutno zachovat přídělový systém. To vytvořilo podmínky pro vznik tzv. dvojího trhu: vázaného a volného. Vinou nepřijetí Marshallova plánu se přídělový systém udržel až do měnové reformy v roce 1953. Mnozí lidé se proto snažili zlepšit svoji situaci nákupem zboží na černém trhu za poměrně vyšší ceny. Také docházelo k falšování potravinových lístků. Právě tyto skutečnosti byly vítanou záminkou k likvidaci živností a diskreditaci jejich majitelů (hostinští, řezníci, zemědělci), kteří byli odsuzováni k vysokým peněžitým trestům, což znamenalo konec jejich živností.

Hrají: Vladimír Brabec, Miloš Willig, František Hanus, Rudolf Jelínek, Petr Haničinec, Ilja Prachař, Renáta Doleželová, Josef Bek, Josef Kemr, Jiří Kodet, Hana Hegerová, Svatopluk Beneš a další.

8. díl - Strach

Příběh se odehrává v roce 1951. Skupinka tří lidí si opatřuje zbraně, aby mohla s jejich pomocí uprchnout z nenáviděného komunistického Československa. Plánovaná akce však ztroskotává, částečně vlivem vnitřních rozbrojů (dva mladíci jsou pod vlivem staršího ostřílenějšího "šéfa" s mírně paranoidními sklony), částečně díky bezchybné práci kriminalisty Zemana, pracujícího na případu v součinnosti s kontrarozvědkou.

Série teroristických akcí vychází z případu bratří Mašínů. Zde však dojde ke střetu mezi příslušníky skupiny, jeden z nich je svými komplici zastřelen, ostatní jsou zatčeni. Ve skutečnosti se skupině bratří Mašínů podařilo dostat za hranice, avšak díky spolupráci naší bezpečnosti s jejich kolegy v tehdejší NDR byli členové skupiny dopadeni a popraveni. Bratrům Mašínovým a Milanu Paumerovi se však podařilo dostat na Západ.

9. díl - Loď do Hamburku

Příběh devátý z roku 1952

Kriminalisté získají informaci, že na nákladní lodi z Hamburku se do Československa snaží dostat hledaný agent Bláha. Podaří se jim ho tentokrát chytit?

Z Hamburku se vrací nákladní loď. Na její palubě je i hochštapler a ožrala lodník Berka, pašující do Československa zlaté šperky a nedostatkové léky. Berka je zavražděn. Při vyšetřování jeho vraždy na jednom z návodů k použití léku objeví policie v Bartolomějské mikrotečku obsahující kódovanou zprávu – odhalí tak pašeráckou stezku Hamburk – Praha. Zeman přemluví strojníka z lodi Šimka, aby převzal Berkovy pašerácké kšeftíky. V Hamburku se Šimek dozví, že tentokrát bude převážet ne léky či zlato, ale muže. Není jím nikdo jiný než bývalý nadporučík, agent Pavel Bláha, který emigroval během převratu v roce 1948! Marně na něj kriminalisté líčí past, marně se ho pokoušejí sledovat. Bláha jim uniká, a stává se tak na několik dalších dílů noční můrou Jana Zemana...

10. díl - Vrah se skrývá v poli

Příběh desátý z roku 1953

Soukromá návštěva přátel v Plánici se Zemanovi nečekaně změní ve služební, když musí vyšetřovat požár v obci a poté i vraždu několika místních funkcionářů.

Příběh se odehrává v roce 1953. V okolí obce Plánice jsou podpalovány stohy. Pražská kriminálka získává podezření, že se nejedná o obyčejné záškodnictví, ale o dobře naplánovanou diverzní akci řízenou západními agenty, která má za cíl zastrašit lidi, a tak zastavit nebo alespoň zpomalit kolektivizaci. Za už tak neměla v úrodné části Moravy příliš příznivců – statky prosperovaly, a zejména tu měla velký vliv a autoritu katolická církev. Do inkriminované oblasti je vyslán Jan Zeman, který zná tuto část republiky dobře ze svého mládí. Přestože tak jako vždy odvádí prvotřídní práci, nepodaří se mu zabránit vraždě několika funkcionářů v budově místní školy...
Na počátku padesátých let začala vrcholná fáze kolektivizace. Avšak zemědělci, zejména na Moravě, se tomu úspěšně bránili. V úrodném kraji jejich statky prosperovaly a zejména tu byl velký vliv a autorita katolické církve. V létě roku 1951 došlo v moravské obci Babice k vraždě tří místních funkcionářů. Na základě toho režim uspořádal obrovský monstrproces, ve kterém bylo sedm obžalovaných odsouzeno k trestu smrti a další k mnoha letům vězení. Okolnosti tohoto případu nejsou dodnes objasněny. Není prokazatelné, zda se jednalo skutečně o diverzní akci západního agenta Malého, či o provokaci StB - což je více pravděpodobné.

11. díl - Křížová cesta

Příběh jedenáctý z roku 1954

Cesty dvou zavilých nepřátel se opět zkříží. Jan Zeman vyšetřuje vraždu kněze v klášteře, kde se skrývá i prchající agent Pavel Bláha.

Agent Pavel Bláha se skrývá v klášteře, kde čeká na spojku. Tajné heslo je varhanní toccata, která nakonec klášterním kostelem opravdu zazní. Zeman právě vyšetřuje v klášteře vraždu kněze, ale má potíže s matkou představenou. Nakonec použije fígl a pomocí pravidel řádu provede kolektivní výslech jeptišek na nádvoří. Morální nátlak vyšetřovatelů jedna jeptiška neunese a vše je vyzrazeno. Bláha však znovu uniká…
Tento díl byl namířen proti řeholním řádům: v klášteře se ukrývá diverzant, představená aktivně spolupracuje se zahraniční rozvědkou. Tyto skutečnosti podpořené provokacemi StB se staly záminkou ke zrušení řeholních řádů a zahájení monstrprocesů proti církevním představitelům.

12. díl - Kleště

Příběh dvanáctý z roku 1955

Agent Bláha, tajně dopravený zpět do Československa lodí z Hamburku, se po nevydařeném ukrývání v ženském klášteře pokouší navázat zpřetrhané kontakty a vybudovat si zázemí, aby mohl úspěšně pokračovat ve své záškodnické misi. Na radu představené kláštera navštěvuje plastického chirurga primáře Honse a nechává si změnit obličej. S novou podobou i totožností (je vybaven falešnými doklady) vyráží do terénu. K jeho smůle ho ale poznává bývalá milenka – žena továrníka Čadka, kterou před časem zradil. Chce ji zabít, ale ona mu pohrozí usvědčujícím dopisem, který uložila u svého muže. Od smrti ji to však stejně nezachrání, třebaže vrahem není Bláha. I tak situace, v níž se nachází, není zdaleka růžová – začíná ji totiž komplikovat pražská kriminálka vedená Janem Zemanem.

13. díl - Romance nenápadné paní

Příběh třináctý z roku 1956

Během revize pokladen na nádraží se zjistí manko. Žena, která se zná se Zemanovou manželkou Lídou, však krádež popírá.

Zemanova manželka se zastane pokladní, které zmizelo z kasy 18 000 Kčs. Její dceru totiž učí a děti ve třídě ji šikanují, že je dcerou zlodějky. Zeman se nejprve zdráhá, že hospodářskou kriminalitu už nedělá, ale nakonec se do případu pokladní pustí…
Běžný kriminální případ popisující práci tehdejší Bezpečnosti, její techniku, postupy při vyšetřování a také osudy lidí žijících stereotypním životem, který je narušen náhlým zločinem v jejich okolí.

14. díl - Konec velké šance

Tajný agent Pavel Bláha je na konci svých sil, ale myšlenka na pomstu ho neopouští.

Nemocný agent Bláha stále ještě operuje na území Československé republiky a pražská kriminálka sleduje jeho kroky, aby objevila další kontakty. Připravuje se k návratu na Západ, a proto je ve styku s manekýnkou Hanou Bízovou a jejím mužem Arnoldem Hacklem. Nakonec však skončí se zápalem plic v horečkách u osamělé vdovy Králové, která nezná jeho pravou totožnost. Bláha je v koncích a jeho plány nevycházejí. Přesto chce před opuštěním republiky ještě vyřídit starý účet se svým dlouholetým sokem, kapitánem Zemanem.

15. díl - Kvadratura ženy

Zeman je stále zdrcen smrtí své ženy Lídy, do práce nechodí a plně se věnuje své dcerce. Jeho kolegové z kriminálky přemýšlejí, jak ho vrátit do plného života. A přijdou na to – přidělí mu zvlášť otřesný případ.

Ve Vltavě je nalezeno torzo ženského trupu. Zemanovi se, pravda, moc do tohoto mordu nechce a několikrát chce s vyšetřováním skončit, nakonec však vše dovede do zdárného konce. Vraha najde díky chlupu foxteriéra...

Tento příběh se vymyká ostatním dílům seriálu. Jedná se o skutečný kriminální příběh, který dokazuje, že i v padesátých letech existovali policisté na vysoké profesionální úrovni.

16. díl - Dáma s erbem

Příběh 16. z roku 1959

Po noční loupeži v zámku na Moravě je jeden ze zlodějů nalezen mrtev. Vše nasvědčuje tomu, že nešlo o nešťastnou náhodu...

Po republice se pohybuje organizovaná skupina lupičů, která provádí krádeže uměleckých předmětů ze zámeckých a hradních sbírek. Po jedné takové akci je pod oknem obrazárny nalezeno tělo jednoho ze zlodějů, druhý, i s kradenými věcmi, zmizel. Případ se dále komplikuje zjištěním, že provaz, po kterém se zloděj spouštěl z okna, byl pravděpodobně záměrně naříznut. Případ proto dostane mordparta. Zemanův tým dopadne celou síť zlodějů i překupníků. Přitom odhalí i noblesní dámu, které v žilách koluje modrá krev…

17. díl - Prokleté dědictví

Příběh sedmnáctý z roku 1960

Čtyřicetiletá Růžena Formanová byla zachycena vlakem a těžce zraněna. Vlastně by to nebylo nic pro kriminálku. Jenže to by Růžena Formanová u sebe nesměla mít dvacet osm stokorun pocházejících z poštovního vozu, vyloupeného v roce 1954.

Pavlásek, Zeman (po patnácti letech věrné služby už kapitán) a Stejskal se pouštějí do pátrání. Dcera Růženy Formanové jim moc nepomůže, a tak se vydávají do kladenských dolů, kde Růžena pracovala. Na kádrovém oddělení čeká na Zemana překvapení – pracuje tu totiž Blanka Svobodová, dříve Mutlová.

Lumpové samozřejmě na šachtě jsou. A hned dva – Rusňák a Ledvinka. Jejich vzájemné setkání Rusňák nepřežije. Ledvinku pronásleduje Zeman do temných slojí, přičemž dojde k závalu…

18. díl - Bíle linky

Příběh z roku 1961

Zemanův kamarád kapitán Hradec je vyslán do Německa, aby proniknul do organizace překupníků. Zde je jako tajný policista nasazen i kolega z Polska Broniewski.

Západní rozvědky zvolily novou taktiku. Místo vysílání agentů-chodců využívaly coby své spolupracovníky zástupce různých firem, kteří obchodně navštěvovali tzv. země socialistického tábora. Ti zde kontaktovali občany zejména z řad inteligence, uměleckých kruhů či žurnalistiky a verbovali je ke spolupráci. K tomu napomáhalo i dočasné uvolnění mezinárodní politiky Chruščovova vedení a dosud nerozdělený Berlín, který se stal jakousi přestupní stanicí mezi Východem a Západem.

Pražská kontrarozvědka dostává zprávu od tajného agenta operujícího v Berlíně pod krycím jménem Stardust: "Žádám o naléhavý osobní styk, věc: WHITE LINES, spěchá…" Kontrarozvědka má podezření, že se pod tajemným názvem skrývá dosud neznámá rozsáhlá špionážní akce namířená proti bloku socialistických zemí. Zprostředkováním kontaktu mezi agentem Stardustem a pražskou centrálou je pověřen kapitán Zeman, oficiálně pozvaný do Berlína na mezinárodní kriminalistický kongres.

Agentem Stardustem není nikdo jiný než Hanka Bízlová, která utekla z Československa jako Haklova milenka. Nyní vystupuje ve striptýzovém baru White Lines (bílé linky) a spolupracuje s českou rozvědkou. Znovu se setkává s majorem Hradcem, kterého stále miluje, ale i tady se nakonec musí rozejít.

19. díl - Třetí housle

Příběh z roku 1962

Kapitán Zeman chystá svatbu s Blankou. Jako naschvál je ale ve městě, kde se mají brát, podveden falešnými bankovkami německý turista.

Jan Zeman se žení. Bere si Blanku Svobodovou (Mutlovou). Hned po prvním manželském políbení však musí řešit případ s několikrát ukradeným autem, záměnami futrálů od houslí, pravými i falešnými markami a smečkou psů. Pachatelé se nakonec přiznají sami, čímž mu trošku svatební hostinu pokazí.

20. díl - Modrá světla

Příběh z roku 1963

Zahraniční dopisovatel Ivo Holan chce na své poslední služební cestě do Německa ukončit spolupráci s Hacklem a skupinou kolem Bílých linek. Hackl však na něj má kompromitující materiály a přinutí ho dále spolupracovat.

V tomto díle vystupují staří známí z případu Bílé linky. Příběh se odehrává v roce 1963. Československá kontrarozvědka již delší dobu sleduje činnost televizního redaktora Ivo Holana, který využívá svých reportážních výjezdů na Západ ke špionáži. Udržuje spojení s Arnoldem Hackelem, majitelem baru White Lines v západní zóně rozděleného Berlína. Pražské oddělení kontrarozvědky chce rozkrýt nově vybudovanou západní špionážní síť nazvanou stejně jako Hackelův podnik – White Lines. Nechává tedy Holana vycestovat do Frankfurtu a zároveň navazuje kontakt s agentem Stardustem, operujícím v Západním Berlíně. Do případu je nepřímo zatažen i kapitán Zeman, pověřený vyšetřením smrti Holanovy milenky.

21.díl - Pán ze Salcburku

Příběh z roku 1964

Zeman a jeho kolegové mají co do činění s všehoschopným Rudy Lorenzem, který ilegálně převáží lidi přes hranice. Když zemře jeho potencionální klient, policie se dostává na stopu.

V republice čile kvete obchod s pašováním lidí na Západ (zejména východních Němců k západním bratrům). Rudy, podnikavý mladý muž, jezdí s kamionem do zahraničí. Kromě oficiálních nákladů převáží i černé pasažéry - Čechy, kteří chtějí opustit komunistickou vlast, a východoněmecké specialisty různých oborů, kterým byly v Západním Německu nabídnuty výhodné pracovní příležitosti.

Přestože tento obchod s lidmi Rudymu slušně vynáší, neváhá si tu a tam přivydělat i pašováním cenného zboží. Zásilka vzácných známek odcizených při loupeži v poštovním muzeu, kterou policie najde po tragické nehodě pražského taxikáře, přivede na jeho stopu pražskou kriminálku v čele s kapitánem Janem Zemanem. Ten převezme roli pašerákova společníka, který se zároveň chce dostat na Západ. Zatím netuší, že mu brzy půjde o život…

Na pozadí loupeže vzácných poštovních známek se příběh zabývá tzv. pašováním lidí na Západ. Mnoho občanů východního bloku usilovalo z různých důvodů (perzekuce pro tzv. buržoazní původ, politické přesvědčení či nedostatek seberealizace) dostat se do západních zemí. Toho využívali mnozí občané okolních států (řidiči kamionů, lodníci) k vlastnímu obohacení. Za převoz si totiž nechávali zaplatit nemalými částkami, které lidé toužící po svobodě rádi zaplatili.

22. díl - Tatranské pastorále

Příběh z roku 1965

Známý režisér detektivních příběhů se rozhodne zfilmovat případ Jiřiny Drahotové, která byla před několika lety nalezena mrtvá poblíž Skalnatého plesa v Tatrách. Její případ, klasifikovaný jako sexuální vražda, nebyl vyřešen. Záměr režiséra je jednoduchý – připomenout vrahovi jeho čin a možná tak, po letech, napomoci spravedlnosti. Požádá o spolupráci pražské oddělení kriminálky, která vyšle kapitána Zemana "na dovolenou" do Tater, sledovat natáčení.

23. díl - Šťastný a veselý

Příběh z roku 1966
Ani silvestrovské oslavy nemohou u Zemanů probíhat v pohodě. Tentokrát je to manželka Blanka, která poslední den roku ve svém zaměstnání náhodou narazí na finanční podvody s fingovanými výplatami.

Je poslední den roku. Rodina kapitána pražské kriminálky Zemana se chystá k náležité oslavě. Během probíhajících příprav Zemanova žena Blanka zjistí, že si v práci, v lednici na osobním oddělení, zapomněla šunku. Na místě však zjišťuje, že hoří a vidí i bezvládné tělo zraněné kolegyně. Stačí tedy nejenom vyzvednout uzeninu, ale i zabránit zuřícímu požáru a odhalit řadu dalších nesrovnalostí. Jako zodpovědná kádrovačka a dobrá duše podniku to samozřejmě nenechá jen tak. Zeman se ihned ujímá vyšetřování a silvestrovský přípitek se zdá být ohrožen.

24. díl - Klauni

Příběh z roku 1967

Zeman se svými kolegy se tentokrát snaží zjistit, kdo postřelil herečku během jejího vystoupení. Podezření padá na jejího bývalého přítele – básníka Daneše.

V polovině šedesátých let dochází k určitému uvolnění v kulturní sféře. Objevuje se řada děl kritizujících poměry ve společnosti i vlastní systém. Rodí se malé divadelní scény a kulturní kluby. Právě v jednom z nich, v pražské poetické kavárně Konírna, je postřelena zpěvačka Eva Moulisová.

Mužem, obviněným z pokusu o vraždu, je známý básník Daneš, proslulý recitacemi Villona a radikálními politickými názory. Policie odhalí Danešovu vazbu na západního rezidenta, jehož úkolem je sledovat dění v literárně uměleckých kruzích a negativně ovlivňovat československou kulturní politiku. Další případ majora Zemana dostává nečekaný spád. Tisk označí zatčení Daneše za útok na svobodnou kulturu a z banálního kriminálního případu se stává politická kauza.

Příběh se odehrává v předvečer tzv. Pražského jara. Úkolem tohoto dílu je zdiskreditovat tehdejší nastupující uměleckou generaci. Daneš - pochybná existence, alkoholik, provozovatel klubu - bývalý kolaborant, reportérka Lidových novin - žena lehkých mravů apod.

25. díl - Štvanice

Příběh z roku 1968

Jan Zeman se se svým kolegou plukovníkem Kalinou dostávají do problémů. Píše se rok 1968 a u soudu se přetřásá kauza Plánice, kde bylo v roce 1953 postříleno mnoho lidí.

Píše se rok 1968 a novináři otevírají starý případ plánických vražd z roku 1953. Tvrdí, že byl zinscenován Státní bezpečností. Žádají plnou rehabilitaci plánického faráře a potrestání iniciátora celé akce, plukovníka Kaliny. V důsledku této kampaně jsou mjr. Zeman, pplk. Žitný a plk. Kalina zbaveni funkcí. Těžce nemocný Kalina nátlak nevydrží a musí být hospitalizován. Plánického faráře podporují především členové Svazu dramatických umělců i básník Daneš. Zeman je povolán k soudu. Tentokrát ovšem nikoli jako svědek, ale jako obžalovaný.

26. díl - Studna

Příběh z roku 1969

Jan Zeman tentokrát jako řadový policista znovu objasňuje případ vraždy manželů Brůnových, kdy útok neznámého pachatele přežil pouze jejich syn. Pravda je však úplně jiná..

Po událostech roku 1968 byl major Zeman přeložen na žižkovské obvodní oddělení VB. Zde ho vyhledá pplk. Žitný. Chce, aby se Zeman pokusil vyřešit dosud neobjasněný a předčasně uzavřený případ manželů Brůnových v Hájicích. Tento hrůzný případ po sobě zanechal dva mrtvé: ohořelou ubitou ženu ve vypáleném rodinném domku a podřezaného muže utopeného ve studni. Jediný svědek, který tragédii přežil, odmítá vypovídat. Kolem případu se znovu zvedá pro Žitného nepřijatelná vlna publicity, naznačuje se i možná spoluúčast StB. Major Zeman se tedy vypravuje do Hájic, aby rozptýlil reakční fámy a dal průchod spravedlnosti.

27. díl - Rukojmí z Bella Vista

Příběh z roku 1970

Jan Zeman vyšetřuje smrt bývalého obchodního zástupce v Turecku. Pátrání zavede jeho kolegu majora Hradce až na palubu lodi, převážející lokomotivy do Chile.

Policista nalezne v zaparkovaném voze umírajícího muže. Jedná se o Karla Štefka, zaměstnance zahraničního obchodu s velkými mezinárodními kontakty. Stopy vedou na českou obchodní loď Morava, která se právě vydává na cestu do politicky neklidného Chile. Na loď je nasazen major Hradec, vydávající se za zástupce obchodní firmy. Během plavby se mu podaří odhalit černého pasažéra, jehož úkolem je poškodit zásilku důlních lokomotiv. Akce má zdiskreditovat naše výrobky v zahraničí a zároveň sabotovat znárodněné chilské doly. Jenže Hradec je odhalen a z hotelu Bella Vista si jej odvážejí jako rukojmí.

28. díl - Poselství z neznámé země

Příběh z roku 1971

Major Hradec se stal rukojmím bývalého nacisty Alberta Mestreye v Jižní Americe. Podaří se jeho kolegům ho zachránit?

Příběh se odehrává v roce 1971. Poslední stopa českého agenta Jirky Hradce končí v chilském hotelu Bella Vista a v Praze nemají tušení, co se za oceánem odehrálo. Dojde pouze zpráva o smrti lodníka Barkla, kterého Hradec v sebeobraně hodil do moře a zabránil tak rozsáhlé sabotáži poškozující dobré jméno našich podniků v cizině. Pražské kriminálce se přihlásí William Correns, vedoucího pražské pobočky letecké společnosti UTC. Poví podplukovníkovi Žitnému, že majora Hradce drží v Chile jako rukojmí a hodlají ho směnit za cenný dokument s názvem banky, heslem a číslem konta, na němž jsou uloženy peníze, které nacisté ukradli za války Židům. Zatímco Žitný podniká vše pro jeho záchranu, Hradec se pokouší osvobodit na vlastní pěst.

29. díl - Mimikry

Příběh z roku 1972

Jeden z nejlepších, ne-li vůbec nejlepší, díl majora Zemana. Státní bezpečnost sleduje podezřelou undergroundovou skupinu Mimikry. Nezajímá je ani tak jejich hit "Bič boží", ale užívání drog a jejich šíření mezi studenty.

V parku je nalezeno mrtvé tělo studentky Olgy Halámkové. Stopy po injekční jehle na jejím zápěstí ukazují na drogy. Příčinou smrti bylo předávkování. Několik textů protestsongů, které jsou u mrtvé nalezeny, navedou kriminálku na stopu nonkonformní rockové skupiny Mimikry. Skupina, složená ze čtyř mladistvých individuí a jednoho nehrajícího uměleckého šéfa, se chystá unést letadlo pravidelné linky Praha – Karlovy Vary do Mnichova. Přípravy probíhají delší dobu – muzikanti shánějí zbraně, několikrát na zkoušku létají vnitrostátní linkou i s malým dítětem členky kapely – až letištní kontroly poleví, hodlají schovat pistoli do zavinovačky. Major Zeman tuší, že se chystá něco nekalého. Nemá však žádnou přímou stopu ani důkaz. Zemanova dcera Liduška se svým přítelem Ivanem se rozhodne svému otci s vyšetřováním pomoci a hodlá proniknout do uměleckých kruhů skupině blízkých, čímž mu ovšem způsobí problémy.

Tento díl se zabývá prvním únosem letadla v naší historii. Skupina mladých lidí se touží dostat na Západ a k tomu chce využít vnitrostátní leteckou linku.

30. díl - Růže pro Zemana

Příběh z roku 1973

Major Zeman a jeho kolegové vyšetřují smrt kapsáře Jéni. Z vraždy malého zlodějíčka se ale vyklube větší případ.

Je ráno a major Zeman se chystá odjet do práce. Na předním sedadle svého auta nalezne peněženku se vzkazem od známého kapsáře – peníze si prý nechává, ostatní poctivě vrací. Zeman se rozhodne kapsáře navštívit, ale nalézá jej mrtvého s proraženou lebkou. V jeho bytě objeví několik kradených starožitností. Z banality se rázem stává velký případ a z peněženky důležitá stopa. V jejích útrobách je nalezena odstřižená poštovní známka a útržek z katalogu s arabskou větou. Stopy vedou do starožitnictví Orfeus. Během vyšetřování začíná mít Zeman pocit, že jeho druh z nejvěrnějších, šéf StB Žitný, ho zrazuje. Vypadá to na spojenectví se západní agentkou.


Aktualizováno: 25.8.2005