Regina Rázlová

* 16.7.1947 Česko


Kolja 1996 (48) (Zubatá)
Panoptikum města pražského 1987 (39) v 8. díle Pan rada v Pa596i
Dynastie Nováků 1982 (34) (Zubařka) ve 3. díle, jako sestra u ní pracuje Jiřina Nováková
Smrt a Blažená paní 1980 (32) (Jean)
Ten svetr si nesvlíkej 1980 (32) (Primářka)
Žena pro tři muže 1979 (31) (Nataša)
Pracka v láhvi 1978 (30) (Blanche Wesley) panovačná, sobecká manželka bohatého slepého průmyslníka, která se kvůli němu vzdala kariéry
Stíhán a podezřelý 1978 . (30) (Trojanová)
Ikarův pád 1977 (29) (Lenka Houdková)
Parta hic 1976 (28) (dr. Alice Váňová)
Horúčka 1975 . (27) (Žofie)
Hodíme se k sobě, miláčku? 1974 (26) (Soňa)
Třicet případů majora Zemana 1974 Brief (26) (Hanka Bízlová) v 6. díle je modelkou v oděvním závodě a milenkou Hakla, se kterým uteče na západ, i když se zamiluje do majora Hradce. V 18. díle se s ní opět setkáváme ve striptýzovém baru White Lines, kde vystupuje, i když je stále Haklovou milnekou, pracuje však jak
Zatykač na královnu 1973 Brief (25) (Dagmar Králová)
Lucie a zázraky 1970 (22) (Vychovatelka)
Utrpení mladého Boháčka 1969 (21) (Květa)

Regina Rázlová Regina Rázlová se narodila 16. července 1947 (ve 3 hodiny 45 minut). Její otec Stanislav Rázl se později stal místopředsedou komunistické vlády, kvůli čemuž ji pak celý život provázela pověst protekčního dítěte. Žádnou protekci však díky svému talentu a umu nepotřebovala.

Reginu vždy přitahovalo výtvarné umění a fotografie, snila však o filmové režii. Studovala filmovou průmyslovku v Čimelicích a více méně z recese se přihlásila na DAMU. I když se na zkoušky příliš nepřipravovala, byla napoprvé přijata. Ještě za studií krátce hostovala v Hradci Králové, pak získala angažmá v kladenském divadle.

Brzy si krásné a talentované herečky všimli i filmoví režiséři. Jejím prvním filmem bylo Utrpení mladého Boháčka, v němž se setkala se Stelou Zázvorkou a Pavlem Landovským. Právě kvůli tomu se film nedostal mezi mnoho diváků a Reginina skvělého filmového startu si nikdo pořádně nevšiml. Ani televizní inscenace Don Juan, v níž hrála s Janem Třískou se kvůli jeho emigraci nesměla vysílat.

V sedmdesátých letech začala dostávat příležitosti v kriminálních filmech, například Zatykač na královnu, během jehož natáčení již byla v jiném stavu. Rolí, do kterých byla obsazována, ji zaškatulkovaly do cynické, povznesené herečky.

Sama učila na divadelní fakultě, kde vychovala řadu mladých talentů. Začínala jako asistentka Jana Přeučila, učila třeba Jitku Asterovou nebo zpěváka Pavla Vítka.

Po listopadu 1989 se přestala objevovat v televizních inscenacích i na filmovém plátně a byla jí připomínána politická minulost jejího otce, se kterou ona ovšem neměla nic společného. Musela také odejít z činoherního souboru Národního divadla, v němž působila mnoho let. Zašlo to až tak daleko, že pracovala jako prodavačka v lahůdkářství. V roce 1998 byla zavlečena do kauzy vytunelování největší české sklářské firmy Skloexport, kde působila jako předsedkyně představenstva. Za velkého zájmu médií byla obviněna z pokusu o vytunelování a rok strávila ve vyšetřovací vazbě. To se negativně projevilo na jejím zdraví tak, že Regina považuje svou hereckou kariéru za definitivně uzavřenou.

Podle pořadu České televize Po stopách hvězd (2008). (-k-)

Další filmografie:
1970 - Král Hamlet
1972 - Don Juan
1975 - Nejmladší rodu Hamrů - Student
1975 - Bakaláři - Hezká holka to má těžké
1976 - Mozartovské miniatury
1980 - Tak co, mladý muži?
1980 - Italské jaro
1980 - Xena
1983 - Bleděmodré ženské písmo
1984 - Pod maskou
1985 - Růžový Hubert

Aktualizováno: 31.1.2010