Jiří Císler

Rodiče měli pohostinství, takže mladý Jiří vyrůstal v hospodě. Otec pocházel z Chodska, matka ze Zakarpatské Ukrajiny. Oženil se s první subretou Jihočeského divadla Boženou Havlíčkovou, s níž měl dvě dcery, dvojčata Zuzanu a Magdalenu. Se svým naturelem nedokázal být domácím taťkou a věrnost nepatřila k jeho nejsilnějším stránkám, rád flirtoval s ženami.

Vystudoval hru na housle, hrál v orchestru Jihočeského divadla, dirigoval. Na jevišti se poprvé objevil jako houslista ve hře Orfeus. Chtěl se prosadit v Praze, dostal se jako režisér do divadla Fidlovačka. V té době se s manželkou rozešli. Jiří začal chodit s herečkou Janou Kasanovou, vydrželi spolu několik let, ale nikdy se nevzali.

V době, kdy působil jako režisér v Kladivalde, se na doporučení Jiřího Fialy, šéfa Kladivadla, seznámil s Jiřím Suchým a dostal možnost "střihnout si něco" v Semaforu. Tak si střihnul Kytici. Když pak později režíroval Kdyby tisíc klarinetů, už spolupráce skřípala a neměla takový náboj. Později, v Činoherním klubu, nesměl režírovat, mohl jen hrát, což těžce nesl, protože měl pocit, že marní čas. Když pak měl jít do penze, odešel na den přesně.

Pracoval i žil naplno, nedokázal nic dělat napůl. To se mu vymstilo ve vztahu k alkoholu, s kterým začal mít problémy, zvláště za úplňku, protože byl somnabulní a měsíc pro něj byl fenomén. Tragickým se mu stal rok 1988, kdy zemřel jeden z jeho nejlepších přátel Zdeněk Nekuda, potkala ho autonehodu a zemřela mu maminka. Začal smutný, nemluvný, podrážděný. Po roce 1989 vytvořil první soukromé divadlo, které ale bohužel brzy zaniklo. Čím dál silněji se začala projevovat nemoc, která mu způsobovala výpadky paměti, potupně přestal mluvit, jen hrál na piáno nebo na housle a opíjel se, aby překryl pocit, že je nemocný. (-k-)

Podle pořadu České televize Příběhy slavných - Divoká krev Jiřího Císlera (2005)