Leoš Suchařípa

* 15.2.1932 - † 14.6.2005 (73) Česko
Podfuk2004(72)(stařík)
Společník2003(71)(doc. Plížák)
Cesta z města2000(68)(včelař)
Ene bene2000(68)
Zdivočelá země (seriál)1997-2001(65)(Doktor Jensen)od 13. dílu doktor v lágru
Bumerang1997(65)(Robert Jensen)
Trampoty pan Humbla1997(65)(Humblův otec)
Život na zámku1996(64)(notář Kubr)
Zámek v Čechách1993(61)(hoteliér)
Dědictví aneb kurvahošigutntag1992(60)(dr. Široký)
Vracenky1990(58)(ředitel)
Skřivánčí ticho1989.(57)(Borový)
Strašidlo Cantervillské1989(57)(lord Canterville)
Anděl svádí ďábla1987(55)(Bankéř Azár)
Dámská jízda1987(55)(doktor)
Proč?1987(55)(psycholog)
Ohnivé ženy se vracejí1986(54)(Mančál)
Jak básnící přicházejí o iluze1984(52)(prof. Solferin)
Prodavač humoru1984(52)(Fabián)
Faunovo velmi pozdní odpoledne1983Brief-(51)(Karel Faun)starý mládenec, který má rád krásu mladých dívek
Poslední mejdan1983(51)(primář)
Straka v hrsti1983.(51)(Lichvář)
Skřivánci na niti1969(37)(prokurátor)
Pět holek na krku1967.(35)(Natašin otec)
Návrat ztraceného syna1966(34)(Ředitel)
Spanilá jízda1963(31)(Šlechtic)
Leoš SuchařípaVarnsdorfský rodák původně nebyl hercem, vystudoval divadelní vědu na DAMU a pokračoval ve studiích v Moskvě. Po návratu působil jako redaktor časopisu Divadlo a Divadelních novin. V polovině 60. let se stal dramaturgem Činoherního klubu.

Po vstupu sovětských vojsk patřil k lidem, kteří museli své místo opustit, a tehdy se dostal k herectví. Nesměl totiž působil jako dramaturg. a tak využil nabídku Ivana Rajmonta, aby hrál v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, kde ztvárnil poprvé větší role. Do té doby se objevoval jen v textappealovém Nedivadle Ivana Vyskočila.

O návratu do Prahy působil v 80. letech v Realistickém divadle na Smíchově(dnešní Švandovo divadlo). Objevil se v inscenacích Res publica i v Taboriho Mein Kampfu.

Suchařípa ovšem nebyl jen vynikající herec a neobjevoval se jen na scéně, ale především byl teatrologem, ze éry Petra Lébla se podílel na dramaturgii, a překladatelem. Specializoval se na ruské dramatiky, přeložil všechny Čechovovy hry, první byl na konci 60. let Višňový sad. Brilantní jsou i jeho překlady Gogola, Gorkého, Ostrovského, Volodina a dalších ruských dramatiků.

Filmy sice Suchařípovi přinesly největší popularitu - stačí vzpomenout Ene Bene, Bumerang, Dědictví, Něžného barbara, Zdivočelou zemi či Cesta z města, Suchařípa však byl spjat především s divadlem.

V posledních letech působil v pražském Divadle Na zábradlí. Vynikal především v Čechovových inscenacích Petra Lébla, hrál ve Strýčku Váňovi, v Ivanovovi i v Rackovi. Jan Grossmann ho na začátku 90. let obsadil do Dona Juana, naposled se objevil po boku Zdeny Hadrbolcové ve Frielově hře Afterplay. Naposled - od roku 1988 - byl angažován v Divadle Na Zábradlí.

Zdravotní problémy se u něj objevily v lednu, kdy byl převezen na IKEM. Zemřel 14. června 2005 v Praze.
Aktualizováno: 16.6.2005