Zlatý podraz

Už koncem druhé světové války vznikl československý reprezentační basketbalový tým. Jeho trenér, Jaroslav Valenta, zahynul při výslechu na gestapu a jeho roli převzal jeden ze členů týmu, František Prokeš, který se stal hrajícím kapitánem. Vedoucím výpravy se stal jakýsi Hrabal, snaživý funkcionář.

Po válce odjíždí českoslovenští basketbalisté na mistrovství Evropy do Švýcarska. A podaří se jim dosáhnout nečekaného úspěchu, získat zlaté medaile. Franta se v hotelu (v nevěstinci v rekonstrukci), v němž byli ubytováni seznamuje s Michelle, dívkou s pohnutým osudem. Michelle utekla před Stalinem z Polska do Paříže a pak před Hitlerem z Paříže do Švýcarska, kde zakotví jako pomocnice v kuchyni hotelu s dámskou obsluhou. Mezi Františkem a Michelle vznikne láska, která přetrvává i přes tisícikilometrovou vzdálenost obou mladých lidí. Na Vánoce přijíždí Michelle do Československa a nějaký čas stráví ve Frantově rodině.

Na olympiádě v Londýně už se českému týmu tolik nedaří, vysoko podlehne favorizovaným Spojeným státům. Americký přítel nabízí Frantovi angažmá za velkou louží, o němž sice Franta sní, ale zatím chce zůstat doma. Jenže v roce 1948 dochází ke komunistickému převratu a mění se i podmínky pro reprezentaci. Hrabalovi, který se, snad pro dobro týmu, snaží komunistickému režimu ve všem vyhovět, se podaří získat povolení pro všechny členy týmu, i když někteří z nich si neodpustí narážky proti režimu. Tým však musí posílit alespoň dva hráči dělnické třídy a musí podepsat závazek, ve kterém mimo jiné prohlašují, že budou hrát tak, aby "skončili druzí za neporazitelným SSSR". Týmy Československa a Sovětského svazu se skutečně dostanou až do finále. Souboj je vyrovnaný až do poslední sekundy, v níž je za nerozhodného stavu odpískán faul na sovětského hráče. Ten sice trestný hod promění, ale jeden z rozhodčích signalizuje přešlap. Všechno teď závisí na Hrabalovi, který jako vedoucí výpravy může podat protest. V takovém případě by koš nebyl uznán a pokračovalo by se. Pokud protest nepodá, Sovětský svaz vítězí. (-k-)

Režie: Radim Špaček
Produkce: Jiří Hauzner,Jaroslav Bouček, Jiřina Budíková
Scénář: Jakub Bažant, Kristina Nedvědová, Jiří Závoda
Kamera: Vladimír Smutný

Hrají:
Filip Březina (František Prokeš)
Zdeněk Piškula (Jan Sedlák)
Patrycja Volny (Michelle)
Jan Mansfeld (Ivan Karásek)
Jiří Roskot (Emil Jelen)
Ondřej Malý (Hrabal)
Stanislav Majer (trenér Jaroslav Valenta)
Alena Mihulová (matka Prokešová)
Jan Hartl (otec Prokeš)
Simona Lewandowská (Jana)
Jaromír Dulava (Antonín Zápotocký)
Chantal Poullain (bordelmamá)
Jan Jedlinský (Jarda Neděla)
Jaroslav Plesl (tajemník)
Jiří Štrébl (Honzův otec)
Miroslav Lhotka (gestapák u výslechu)
Roman Mrázik (rozhlasový komentátor)
Andrej Bestčastnyj (trenér SSSR)
Jakub Bažant (rozhlasový komentátor)
Kateřina Steinerová