Na začátku 80. let 20. století byla jednou z nejobsazovanějších dětských hvězd. U konkurzu uspěla poprvé v šesti letech. Objevil a jako první ji obsadil do svého filmu režisér Haža. Byla populární, byla talentovaná a snila o kariéře herečky, přesto se jí nestala. Jendou z jejích nejslavnějších rolí je Barča v seriálu My všichni školou povinní. Byla to ale i její role poslední. V patnácti letech ji z naprosto neznámého důvodu (spekuluje se o malé výšce) nepřijali na konzervatoř, ačkoliv talentové zkoušky složila úspěšně. Za rok se o přijetí pokusila znovu, ovšem ještě s menším úspěchem, neprošla talentovými zkouškami.
Rozhodnutí jedné komise jí tak od základu změnilo život. O hereckou kariéru se už nedokázala poprat, nikdy se nezúčastnila castingu ani se neozvala žádnému režisérovi, jednoduše rezignovala. Jak samá říká, chybí jí dravost.
Odmaturovala na sociálně-právní škole, podle vlastních slov "s odřenýma ušima". Pracovala jako taxikářka, servírka, úřednice na sociálním odboru, administrativní pracovnice, mediální poradkyně v reklamě. V současné době (leden 2007) pracuje v jedné pražské internetové kavárně. Ve volném čase se baví tím že "je čarodějkou".
Má za sebou tři nevydařená manžeslství, prvním manželem byl stokiový boxer. Má čtyři dcery, Pavlínu, Míšu, Alici a Johanu. Dvě z prvního manželství, třetí a čtvrtou pak má každou s jiným mužem. První dceru měla ve dvaceti. Dnes žije sama se svými dcerami s jejich otci se nestýká.
Za role ve filmech Skleněný dům a Poslední propadne peklu získala v roce 1982 hlavní cenu na mezinárodním festivalu filmů pro děti. Ceny sbíral i její první film Veronika, prostě Nika.
Podle dokumentu
České televize 13. komnata Michaely Kudláčkové (2007). (-k-)