Vlastním jménem Jana Petrů, jméno a příjmení si prohodila na začátku profesionální kariéry, aby se odlišila od zpěvačky stejného jména, která byla populární v šedesátých letech. Narodila se velmi mladým rodičům, matka ještě nebyla plnoletá, otec maturoval. Když jí byly tři roky, rodiče se rozvedli. Matka se pak znovu vdala a odstěhovala se na venkov, otec nastoupil do armády. O dceru se proto starala babička v pražské Ruzyni. Ve svých jedenácti letech se přestěhovala na vesnici do Sekerkových Louček k matce, která v té době už měla další dva syny. Neměla to jednoduché, protože se o ně musela starat a doma pracovat.
V roce 1996 měla autonehodu a hrozilo, že nebude chodit. Naštěstí se tak nestalo, a i když noha trochu zlobí, Petra může nosit podpatky i tančit.
Má o pět let staršího manžela, s nímž se seznámila v divadle Ateliér, kam ji angažoval do představení Karla Černocha. Nemá žádné děti. V roce 1996 získala výuční list v oboru kuchař-číšník a plánuje, že si možná někdy pořídí malý venkovský hotýlek s restaurací.
Zpívat začala už jako dítě, chodila do lidové školy umění, hrála na kytaru. Začala studovat prestižní sklářskou průmyslovou školu v Železném Brodě. Z té ale přestoupila, protože jí nešla matematika a fyzika, na dvouletou ekonomickou školu do Turnova. V té době začala zpívat s kapelou Nonet především na tanečních zábavách. V šestnácti letech se nešťastně zamilovala a pokusila se o sebevraždu (prášky). Naštěstí neúspěšně, ocitla se ale v psychologické léčebně v Kosmonosích.
Dráhu profesionální zpěvačky nastartoval Eman Drtina, který ji vzal jako zpěvačku do podnikového orchestru Styl v Tepně Náchod, kde také začala pracovat jako úřednice. Slavila úspěchy v okresních i krajských kolech soutěže Mladá píseň, v roce 1971 se dostala až do celostátního kola v Jihlavě a v roce 1972 skončila ve finále na druhém místě, tenkrát ještě stále jako Jana Petrů. Důležitou kapitolou v jejím životě je divadlo Semafor, v němž od roku 1972 strávila šest sezón. Pak nastoupila na sólovou dráhu, aby v roce 1992 vystoupila v muzikálu Bídníci. A další muzikálové role následovaly.
Získala pět Zlatých desek, tři Zlaté slavíky, titul Zasloužilé umělkyně, vyhrála Bratislavskou lyru a také festival na holandských Antilách.
Podle pořadu České televize 13. komnata Petry Janů (2007)
