Den sedmý, osmá noc

Podobenství o strachu a šíření paniky na malé vesnici, do níž přijíždí kočovná divadelní společnost.
1969 Česko délka: 103 min
Jan Kačer32(ředitel)
Jan Libíček37(srandista)
Květa Fialová39Lots-(redaktorka Alenka)několikrát je na postteli v rozepnuté košili, pod níž nemá nic a chvílemi hezky ukazuje výstřih, na sýpce je nahoře bez zasypaná obilím, z něhož jí vystoupí ňadro
Josef Bek50Brief(baryton-Kristus)jako Kristus vystupuje na jevišti v bederní roušce
Ljuba Skořepová45Hot(herečka Máří)pomstichtiví obyvatelé vsenice ji postupně svléknou do naha a snaží se jí znásilnit
Nina Divíšková32(manželka výpravčího)
Jiří Hálek38(výpravčí)
Václav Trégl66(starý muž)
Bohumil Šmída55(předseda)
Bohumil Švarc43(holič)
Jana Marková26(učitelova manželka)
Do malé vesnice, kterou jakoby kdosi z dálky pořád sledoval, přijede kočovná divadelní společnost, aby zde předvedla biblické pašijové hry. Avšak na divadlo jaksi není vhodná doba. Představení je přerušeno výpadkem elektrického proudu a mezi obyvateli obce se začnou šířit neurčité zvěsti o jakémsi nebezpečí. Obtloustlý Srandista tyto poplašné zprávy s chutí šíří a navádí své kamarády, aby se ukryli ve vagonech na nádraží. Obecní blázen rozdává chamtivým sousedům svůj majetek a výpravčí se záhadně ztratil. Když přijde noc, začne se panika místních ještě stupňovat. Předseda MNV ustaví výbor, který začne rozhodovat, kdo bude evakuován. Když chlapi uspořádají zabijačku a opijí se, naberou události rychlý spád.

Filmové podobenství režiséra Evalda Schorma bylo jasnou reakcí na okupaci Československa ze srpna 1968. Kvůli tomu se dílo ocitlo vzápětí po svém dokončení v trezoru na celých dvacet let a k veřejnosti se dostalo až v červnu 1990. Režisér se premiéry už nedožil. (-ČT-)

Režie: Evald Schorm
Scénář: Zdenek Mahler, Evald Schorm
Kamera: Václav Hanuš
Hudba: Jan Klusák
Rok výroby: 1969
Země: Československo
Orig. jazyk: Český
Černobílý film

Hrají:
Josef Bek (Baryton-Kristus)
Karel Bělohradský
Nina Divíšková (Žena výpravčího)
Květa Fialová (Redaktorka)
Jiří Hálek (Výpravčí)
Karel Hovorka
Vladimír Jedenáctík (Bas)
Jan Kačer (Ředitel)
Jan Libíček (Srandista)
Jaroslav Mareš
Jana Marková (Učitelova manželka)
Josef Němeček (Lazar)
Vladimír Ptáček (Miller)
Eva Řepíková (Růženka)
Zdeněk Sedláček (Syn)
Ljuba Skořepová (Máří)
Bohumil Šmída (Předseda)
Václav Špidla (Barber)
Bohumil Švarc (Holič)
Václav Trégl (Starý muž)
Aktualizováno: 12.6.2006